Město Tábor je jedním z nejznámějších a nejkrásnějších jihočeských měst. Okresní město je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a turistickým centrem oblasti. V jeho historickém jádru města byla vyhlášena Městská památková rezervace. Po Českých Budějovicích je Tábor druhým největším jihočeským městem. Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem.

Počátky tohoto známého centra husitského hnutí se datují již do 13. století, některé prameny však uvádějí, že zde už v 1. století před Kristem stávalo keltské sídliště. Město a hrad zde založil kolem roku 1270 Přemysl Otakar II. na výhodném strategickém místě na skalnatém ostrohu nad ústím Tismenického potoka do Lužnice a nazval jej Hradiště nad Lužnicí. To však bylo záhy zničeno. Ve 14. století byl nad starou cestou do Sezimova Ústí postaven hrad, později nazvaný Kotnov. Roku 1420 okolo hradu vybudovali husité město Hradiště hory Tábor, které bylo v roce 1437 povýšeno na město královské. Ve 30. a 40. letech 15. století byl dokončen druhý hradební pás a Tábor se tak stal nejdokonaleji opevněným městem ve střední Evropě. Po bitvě na Bílé hoře město více než rok odolávalo obléhání císařskými vojsky. Když se vzdalo, byl mu zabrán všechen majetek a odňaty všechny výsady a práva. Úpadek města završil vpád Švédů v roce 1648. Nový rozvoj Tábora nastal až v 19. století s příchodem průmyslu a železnice.

Z bývalého dvojitého opevnění s polygonálními baštami, které byly nejstaršími v Čechách, se do současnosti dochovaly pozůstatky hradebních zdí, mohutná Žižkova bašta a renesančně upravená věž zvaná Hořejší vodárna. Z původních čtyř městských bran stojí dnes již jen Bechyňská brána pod mohutnou válcovou věží hradu Kotnova. Ten zanikl na přelomu 16. a 17. století a věž byla upravena jako rozhledna.
Centrem historického jádra města je Žižkovo náměstí, jemuž dominuje gotický děkanský kostel Proměnění Páně, postavený na místě původního dřevěného kostelíka.
Na západní straně náměstí je pozdně gotická radnice, po pražské radnici architektonicky nejvýznamnější stavba tohoto druhu v Čechách. V jejích prostorách je dnes umístěno městské muzeum a je odtud také přístup do starých sklepů a podzemních chodeb křižujících celou historickou část města.
Uprostřed náměstí stojí renesanční kašna s postavou rytíře z roku 1567 nesoucího městský znak. Před kostelem jsou sochy z dílny I. F. Platzera z doby kolem roku 1775 a pomník Jana Žižky.
Žižkovo náměstí je lemováno převážně renesančními a pozdně gotickými domy, které byly postaveny zejména v obdobích po požárech města v letech 1532 a 1559.
Na náměstí Mikuláše z Husi byl vystavěn po roce 1640 augustiniánský klášter s barokním kostelem Narození Panny Marie.

Městem prochází trasa vycházkového okruhu s řadou zastavení, mezi nimiž patří k nejzajímavějším přírodní památka granátová skála (naleziště českého granátu) nebo vodopád na výtoku z rybníka Jordán.

Kolem roku 1700 byl nedaleko Tábora v Klokotech (dnes okrajové části města) vystavěn významný poutní kostel Panny Marie.
Koncem 15. století byl u města založen rybník Jordán jako zásobárna vody pro město. Nádrž o rozloze okolo 50 ha a s největší hloubkou 16 m je tak nejstarší funkční údolní přehradou v Čechách.

Z Tábora pochází řada významných osobností, které se proslavily v různých oblastech lidské činnosti. Mezi ně patří např. literární historik Václav Tille, hudební skladatel Oskar Nedbal nebo sociolog Emanuel Chalupný.

V okrajové části Tábora Větrovech (směrem na Malšice) rozhledna Hýlačka s výhledy na město a okolí.
Lesoparkem Pintovka na jižním okraji města vede stejnojmenná přírodovědná a lesnická naučná stezka.
Ve východním předměstí Měšicích stojí barokní zámek.

zřícenina Kozí hrádek
zřícenina hradu Borotín
zřícenina hradu Příběnice
obec Chotoviny
obec Stádlec
městečko Jistebnice
městečko Malšice
městečko Planá nad Lužnicí