Sezimovo Ústí tvoří součást průmyslové aglomerace města Tábora. Leží asi 3 km jižně od Tábora ve stejnojmenném okrese na pravém břehu řeky Lužnice v nadmořské výšce 400 m.

Město je rozděleno do dvou částí. Sezimovo Ústí I leží blíže k Lužnici a jeho historie je mnohem starší než historie mladšího Sezimova Ústí II.
Sezimovo Ústí I bylo prvně uváděno jako Ústí již v roce 1262. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezemou z rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. V roce 1420 ves zničili její husitští obyvatelé a přešli do nově zakládaného Tábora. Původní obec byla obnovena až v roce 1827.
Sezimovo Ústí II vzniklo až v roce 1939 na místě bývalého městského dvora. Tehdy byla zahájena výstavba velkého průmyslového závodu MAS (později Kovosvit), v jehož sousedství vyrostlo městečko, které bylo připojeno k Sezimovu Ústí I. Po druhé světové válce došlo k rozvoji obce zejména budováním dalších průmyslových závodů.

V Sezimově Ústí I je pamětní síň připomínající osobnost archeologa Josefa Švehly, který zde prováděl koncem 19. století průzkum zaniklého Ústí.
Na okraji Sezimova Ústí I, na soutoku Kozského potoka s řekou Lužnicí, stojí uprostřed rozlehlého (8,5 ha) přírodního parku kdysi rodinná vila druhého prezidenta ČR Edvarda Beneše, jenž sem často zajížděl a také tu zemřel. Jeho hrob je veřejnosti přístupný v dolní části parku.