Malebné jihočeské okresní město Písek leží na úpatí Píseckých hor na řece Otavě v nadmořské výšce 398 m asi 45 km severozápadně od Českých Budějovic. Město je významným kulturním, administrativním, dopravním a turistickým centrem oblasti. Po Českých Budějovicích a Táboře je to třetí největší město jižních Čech.

Historie města sahá do raného středověku, zhruba do poloviny 13. století, kdy vzniklo jako osada u rýžovišť zlatého písku na levém břehu Otavy. Odtud také pochází jeho jméno. Později zde bývala trhová ves s královským dvorem.
V roce 1254 tu založil Přemysl Otakar II. královské město. Za jeho vlády Písek nabyl na velikosti i na významu. Nad brodem přes Otavu byl vybudován hrad, byl založen klášter, postaven děkanský kostel a kamenný most přes řeku. Koncem 13. století zde vznikla mincovna, později přestěhovaná do Kutné Hory.
Od roku 1308 byl Písek svobodným královským městem a v polovině 14. století byl povýšen na sídlo Prácheňského kraje. Za vlády Karla IV. byla v Písku založena solnice a sklad obilí, tehdy největší v Čechách. V období husitských válek husité vyplenili písecký klášter a krátce nato město dobyli. Písek se pak stal důležitým centrem hnutí. Za třicetileté války, v letech 1619 - 1620, bylo město dobyto a jeho obyvatelstvo vyvražděno vojsky Buquoyovými. Poté, co bylo město i s hradem v roce 1623 zastaveno císařskému generálovi Huertovi, připadl Písek zpět královské komoře. Již roku 1641 byl znovu povýšen na královské město a v 18. století se město opět stalo střediskem Prácheňského kraje. Proslulo zejména zdejší školství. V roce 1860 tu vznikla reálka, 1884 revírnická škola, 1899 vyšší škola lesnická. Po staletí bylo město Písek držitelem největšího městského panství v Čechách, zejména lesů.

Jádrem města je rozměrné náměstí, rozdělené zřejmě hned po založení města blokem domů na dvě přibližně stejně velké části - západní část, k níž přiléhal hrad, a východní část, která sloužila jako tržiště. Nedaleko náměstí je od roku 1902 otevřeno městské divadlo, dnes Divadlo Fráni Šrámka. Dodnes se dochovaly zbytky městského opevnění, které v 19. století zaniklo - pozůstatky známé Putimské brány, část hradeb při Otavě a věž Baba.
Písecký hrad, založený spolu s městem, je významnou památkou začínajícího českého gotického stavitelství.
Raně gotický kamenný most postavený koncem 13. století přes řeku Otavu je po zničeném mostě Juditině v Praze druhým kamenným mostem v Čechách a jedním z nejstarších dochovaných mostů v Evropě.

Dominantou města je děkanský kostel Narození Panny Marie, který byl založen současně s městem na nejvyšším místě městského jádra. Tehdy byl také založen klášter s kostelem Povýšení svatého Kříže, dnes v jihozápadním rohu Velkého náměstí. Klášter byl v roce 1787 zrušen. Původní kostel byl zničen za husitských válek, obnoven a upraven byl v letech 1636 a 1716. K jednolodnímu chrámu přiléhá hranolová věž z roku 1641.
V západní části Velkého (spodního) náměstí stojí barokní radnice z let 1737 - 1764.
Na druhé polovině náměstí, zvaném Alšovo (Malé), stojí barokní mariánský sloup z roku 1713. Nachází se tu také jedna z nejzajímavějších městských staveb, kterou je novorenesanční budova dnešní polikliniky z konce osmdesátých let 19. století.
Vedle bývalé Budějovické brány nad Malým náměstím stojí secesní hotelová budova z roku 1899 s 11 obrazy charakterizujícími dějiny města podle předloh Mikoláše Alše.

Při Otavě je kousek od centra v bývalém Podskalském mlýně stará elektrárna. Sestrojil ji František Křižík v roce 1888 a byla první elektrárnou v Čechách určenou pro účely veřejného osvětlení. Dnes je elektrárna opět v provozu a je v ní umístěno muzeum.

Na okraji města při silnici na Tábor je lesní hřbitov, založený v roce 1920, s hroby významných píseckých občanů.
V hradu je umístěno Prácheňské muzeum s bohatými sbírkami mineralogickými a archeologickými a s expozicemi o historii města a těžbě zlata na Písecku. Zvláštností je expozice historie rybářství s několika akvárii s živými rybami.

Město mělo velmi bohatou kulturní historii. Zejména jeho školy navštěvovala řada později známých a významných umělců i vědců. Studovali zde např. August Sedláček, Karel Klostermann, Antonín Sova, Mikoláš Aleš, Čeněk Zíbrt, Fráňa Šrámek, Ladislav Stroupežnický, František Ladislav Čelakovský či Jan Čarek. Hudební tradici Písku reprezentoval především houslový pedagog profesor Otakar Ševčík. V Písku se narodil hudební skladatel Otakar Jeremiáš.

Městem a jeho blízkým okolím vedou trasy naučných stezek Cesta drahokamů, Čertovy stezky a Lesnické naučné stezky.

vrch Velký Mehelník
vrch Jarník
rezervace Řežabinec
hrad Zvíkov
ves Albrechtice nad Vltavou
ves Putim
ves Štěkeň
památník u Sudoměře