Víska Putim je jednou z nejznámějších jihočeských obcí. Proslula zejména díky románu Jaroslava Haška o dobrém vojáku Švejkovi a lidové písni "Když jsem já šel tou Putimskou branou". K popularitě vsi přispěl i J. Š. Baar svým románem "Jan Cimbura".
Putim leží na pravém břehu řeky Blanice, těsně před jejím soutokem s řekou Otavou, 6 km jihozápadně od okresního města Písku v nadmořské výšce 386 m.

V obci, která byla založena zřejmě již v 11. století, stojí pozdně gotická fara, jež bývala pravděpodobně tvrzí. Raně gotický kostel svatého Vavřince pochází z druhé poloviny 13. století. Je zajímavostí, že v období po husitských válkách až do roku 1620 kostel sloužil katolíkům, kteří využívali jižní loď, i protestantům zároveň (těm byla vyhrazena loď severní). Zařízení je barokní z doby kolem roku 1700.
Řada domů v Putimi vznikla v období pozdního lidového baroka. Upomínkou na období rozvoje lidové architektury jsou barokní štíty na několika usedlostech.

Na slepém rameni Blanice byla vyhlášena přírodní rezervace Stará Blanice na ochranu vodní a pobřežní flóry. V blízkosti vsi se rozkládá i přírodní rezervace Řežabinec na stejnojmenném rybníce.