Okresní město Jindřichův Hradec je významným centrem východní oblasti jižních Čech. Ve vnitřním městě byla vyhlášena na ochranu zachovaného historického středověkého jádra městská památková rezervace.
Město se rozkládá v Jindřichohradecké hornatině na toku řeky Nežárky okolo rybníka Vajgar v nadmořské výšce 475 m asi 50 km severovýchodně od Českých Budějovic.

Původně tu v 10. století bývalo slovanské hradiště. Na jeho místě založil Jindřich I. z Hradce románsko-gotický hrad, prvně zmiňovaný již roku 1220 a zvaný Nova Domus (lat.) či Neuhaus (něm.). Označení Gradec se objevilo prvně v roce 1242. Trhová ves, která vznikla u hradu, se rychle rozvíjela a již roku 1293 byla opevněným městem. V 15. století začal být v českém názvu města uváděn přívlastek Jindřichův. Tehdy bylo k Jindřichovu Hradci připojeno tzv. Nové město vybudované v místě severního předměstí. V roce 1495 tu byla vydána první česká psaná tiskovina typu dnešních novin.
Největší rozkvět městu přineslo 16. století. Hradec se stal centrem rozlehlého panství a procházely jím důležité obchodní cesty spojující Čechy s Rakouskem. Velký rozvoj zaznamenalo soukenictví, rybářství, pivovarnictví a také chov ovcí. Město bylo renesančně přestavováno a stalo se tak největším poddanským městem v našich zemích. Předstiženo jinými městy bylo až ve 20. století.
Po pánech z Hradce se stali majiteli panství na počátku 17. století Slavatové. Od počátku 18. století až do roku 1945 patřilo Černínům.
Po bitvě na Bílé hoře (1620) nastalo v dějinách města období stagnace. Další rozvoj přišel až v 18. a 19. století s průmyslovou výrobou. V roce 1801 postihl Jindřichův Hradec obrovský požár, který značně poškodil jeho středověkou podobu.

Nejvýznamnější památkou Jindřichova Hradce je stejnojmenný goticko-renesanční zámek, vzniklý přestavbou původního gotického hradu vybudovaného na ostrohu nad Nežárkou u rybníka Vajgar.
Z městského opevnění, které v 15. století nahradilo původní hradební systém z druhé poloviny 13. století, se do současnosti dochovaly části hradeb s otevřeným baštami na jižním a východním okraji městského jádra a bašta Solnice. Ze tří městských bran zůstala jen Nežárecká brána.
Historické jádro s lichoběžníkovým náměstím, jemuž dominuje sloup Nejsvětější Trojice (1768), oplývá řadou převážně gotických (z konce 14. století), ale i renesančních domů (ze 16. století). Po požáru v roce 1801 byla většina z nich upravena s použitím prvků soudobých slohů. Jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Severovýchodně od náměstí stojí gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem roku 1370. V jeho blízkosti je bývalá jezuitská kolej, v jejímž jihovýchodním nároží stojí barokní kostel svaté Máří Magdalény z let 1628 - 1632. Proti koleji se nachází bývalý jezuitský seminář, ve kterém dnes sídlí muzeum, jehož nejznámějším exponátem je zřejmě největší lidový mechanický betlém na světě.
Výraznou architektonickou dominantou historického jádra je minoritský klášter s raně gotickým klášterním kostelem svatého Jana Křtitele, založeným již kolem roku 1260.
Na historické jádro se severně od náměstí napojuje tzv. Nové město s bývalým františkánským klášterem a kostelem svaté Kateřiny z druhé poloviny 15. století. Koncem 16. století byl nedaleko odtud vystavěn renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice.
Na jihozápadním okraji města u řeky Nežárky je starý židovský hřbitov z doby před rokem 1440.

Z Jindřichova Hradce vychází trať úzkorozchodné železnice do Nové Bystřice, dokončená v roce 1897. Je dlouhá 33 km a je dosud v provozu.

V Jindřichově Hradci se narodil a žil význačný barokní hudební skladatel Adam Michna z Otradovic. Pocházel odtud i objevitel původce skvrnitého tyfu, lékař Stanislav Prowazek. K dalším známým rodákům patří i historikové Antonín Rezek a František Roubík.

Nedaleko Jindřichova Hradce (asi 5 km východně) jsou nad údolím Hamerského potoka skrovné pozůstatky Vítkova hrádku (někdy též označován jako Vítkův kámen).

rybník Velká Holná
vrch Vysoký kámen
zámek Červená Lhota
město a zámek Žirovnice
městečko Nová Bystřice
městečko Kamenice nad Lipou
městečko Kunžak
městečko Stráž nad Nežárkou