Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Byl založen na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem.

Původně zde stával gotický hrad s trojúhelníkovou dispozicí se třemi věžemi v nárožích, založený počátkem 13. století. K němu přibyl v letech 1260 - 1270 hradní palác s kaplí. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597.
Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století.
Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové.

Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. V místech druhého nádvoří, které uzavírá tzv. Jáchymovo stavení, býval hradní příkop. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, mohutná válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, ojedinělá ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Ke kapli byl připojen v roce 1560 tzv. královský palác.
Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží.
Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. V něm stojí pozoruhodná stavba, ve střední Evropě ojedinělá, tzv. rondel, postavený na konci 16. století. Před ním byla vybudována koncem století sedmnáctého malá renesanční fontána a kašna.