Honosný renesanční zámek je neodmyslitelnou součástí Třeboně. Stojí v jihozápadní části historického jádra města.

Původně zde býval panský dvůr, po něm tvrz a ve druhé polovině 14. století kamenný hrádek. Ten se postupem času rozrostl na hrad, který však v 16. století podlehl požáru. Rožmberkové, jež tehdy město i s hradem vlastnili, zahájili přestavbu hradu na renesanční zámek. Po nich převzali panství Schwarzenbergové, kteří přeměnu hradu v zámecké sídlo dokončili.

Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Hlavní vstup do areálu je z náměstí severní zámeckou branou. Nádvoří je ozdobeno arkádou, jejíž půlkruhové oblouky jsou podpírány v přízemí masivními čtyřbokými pilíři, v patře potom štíhlými toskánskými sloupy. Uprostřed nádvoří stojí kašna z roku 1712 s hlavou Turka.
Spojení zámku s přírodou zajišťoval zámecký park. Dnešní park nahrazuje původní renesanční zahradu, kterou nechal vybudovat na zamokřených pozemcích za zámkem počátkem 17. století Petr Vok z Rožmberka. Koncem 17. století obnovil zahradu zpustošenou za třicetileté války Jan Adolf I. Schwarzenberg a vytvořil z ní zahradu sadařského a zelinářského typu. Po roce 1804 dostala zahrada svoji dnešní podobu anglického parku.

V pravém křídle zámecké budovy jsou umístěny expozice připomínající období, kdy zámek vlastnily dva významné jihočeské šlechtické rody - Rožmberkové a Schwarzenbergové. Ze zámeckých interiérů patří mezi nejzajímavější rozlehlá renesanční místnost zaklenutá vysokou zrcadlovou klenbou.
Větší část zámku zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Počátek jeho tradice je datován do roku 1602, kdy byl na třeboňský zámek přemístěn starý rožmberský archiv. Ten dále doplňovali Švamberkové a Schwarzenbergové, až zaplnil postupně 24 místností. Po druhé světové válce převzal archiv stát a postupně jej rozšířil o dokumenty zemědělsko-lesnického archivu a o písemnosti státní, soudní a církevní správy jižních Čech.