Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině v nadmořské výšce kolem 480 m asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních. Jeho donjon byl po karlštejnském druhý největší v Čechách.

Rabí bylo vystavěno na počátku 14. století na ochranu obchodní stezky. Jeho jádrem byla vysoká strážní věž, doplněná předhradím a hospodářskými budovami. Počátkem století patnáctého byl hrad rozšířen a nově opevněn. V období husitských válek bylo Rabí roku 1421 dobyto husity v čele s Janem Žižkou, který zde přišel o své druhé oko.
Na konci 15. století byl hrad velkolepě rozšiřován a opevňován. Vznikl téměř dokonalý ochranný systém s dělovými baštami, z něhož se do současnosti dochovaly zbytky hradeb, o kterých se říkalo, že jsou tak široké, že by po nich mohl jet vůz. Nádvoří doplnily dvě hranolové věže.

Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Začátkem 16. století dosáhl hrad svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Švihovští, kteří hrad vlastnili od druhé poloviny 14. století, jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. Později císař Leopold I. nařídil jeho zboření. K tomu sice nedošlo, hrad se však nesměl již opravovat a dále pustl. Po požáru začátkem 18. století bylo Rabí již neopravitelné.
V osmdesátých letech 20. století prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí.