Zřícenina hradu Landštejna je nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zříceninou románského hradu v českých zemích. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu ve výšce 665 m nad mořem asi 10 km východně od Nové Bystřice poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, aby chránil hranice a obchodní stezku.

Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti.

Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple.

Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci.

Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice - Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km).

Nedaleko hradu byla vybudována v roce 1972 na potoce Pstruhovci stejnojmenná vodní nádrž.