Železná Ruda je významným horským rekreačním střediskem západní Šumavy. Ve městečku je železniční i silniční hraniční přechod do Německa, na vrších v okolí je vybudována řada sjezdových tratí a vleků. Železná Ruda je také vhodným východiskem pro výlety po zajímavostech západní Šumavy či přilehlé části Bavorska.
Horské městečko leží na hranici ČR s Německem v CHKO Šumava poblíž hranice Šumavského národního parku na úpatí vrchů Špičáku (1,202 m) a Pancíře (1,214 m) při říčce Řezné v nadmořské výšce 754 m. Nachází se v okrese Klatovy asi 20 km jižně od Nýrska.
Železná Ruda byla založena v první polovině 16. století v blízkosti nově objevených ložisek železné rudy. V hlubokých lesích při tocích říčky Řezné a Železného potoka u staré obchodní stezky z Řezna do Prahy tak vznikla malá osada, tehdy zvaná Hutní. První zmínky o ní jsou z roku 1569, kdy náležela k panství hradu Rýzmberka. Koncem 16. století zde byla zřízena první pec na tavení rudy a víska byla přejmenována na Železnou Rudu. Od roku 1579 do roku 1757 patřila obec k Bavorsku. V 17. století těžba v Železné Rudě upadala a začalo se rozvíjet sklářství. První hutě tu byly založeny již v roce 1692. Celkem jich vzniklo v blízkém okolí více než deset - Debrník, Hofmanky, Gerlova Huť, sklárna v Alžbětíně (v 19. století jedna z největších šumavských hutí, známá litím jemného tabulového skla) a další.
V roce 1711 koupil obec sklář a průmyslník Jan Jiří Hafenbrädl, jehož potomci podporovali zdejší sklářskou výrobu až do 19. století, kdy s příchodem nových technologií ve světě začaly hutě upadat, až zcela zanikly.
Roku 1877 byl proražen 2 km dlouhý tunel pod Špičákem, čímž byla dokončena stavba železnice napojené na bavorské dráhy. Existence železnice přinesla Železné Rudě další rozvoj obchodu a zejména turistiky.
Status města byl Železné Rudě udělen roku 1960.
Dominantou města je vrcholně barokní kostel Panny Marie Pomocné. Neobvyklá stavba byla postavena v letech 1727 - 1732 na místě starší kaple z roku 1694. Základem kostela je dvanáctiúhelník, z něhož vybíhá šest lichoběžníkových kaplí. Věž byla přistavěna v roce 1777.
V tzv. zámečku, vile bývalého železnorudského skláře K. Abela, je sklářské muzeum s ukázkami skla i z jiných šumavských skláren.
Místní železniční stanice je společná pro Železnou i Bavorskou Rudu, státní hranice vede nádražní budovou.
V centru obce začíná 14 km dlouhá naučná stezka s dvanácti zastaveními. Stezka vede Železnorudskou kotlinou, na Špičácké sedlo k evropskému rozvodí a po jižním svahu Pancíře zpět do Železné Rudy.
Asi 10 km severovýchodně od města stojí kaple - pozůstatek bývalé osady Hůrka.
hora Můstek
hora Ostrý
hora Pancíř
hora Špičák
rezervace Bílá strž
rezervace Černé a Čertovo jezero
jezero Laka
osada Hojsova Stráž
zaniklá osada Hůrka