Bývalé hornické město leží asi 5 km severovýchodoseverně od centra Českých Budějovic na úbočí Lišovského prahu v nadmořské výšce 480 m.

Historie města je spojena s dolováním stříbra, jehož počátek je datován první písemnou zmínkou do roku 1385. Skutečný rozvoj hornictví začal až ve druhé polovině 16. století. Obec zvaná Velké Hory se stala střediskem hornictví a císař Rudolf II. jí výsadní listinou z roku 1585 udělil statut svobodného horního města s řadou privilegií. Od té doby měla obec jméno Město Císaře Rudolfa (Kayser Rudolffstadt), později Rudolfov. Konec dolování je spojen se zničením Rudolfova v roce 1619, kdy byl při obléhání Českých Budějovic vypleněn a udělená privilegia byla v roce 1620 městu Ferdinandem II. odebrána.
Po částečné obnově v 17. století došlo k dalšímu hospodářskému oživení města až ve druhé povině 19. století. Tehdy se zde rozvinula tradice paličkování krajek a pálení ovocných kvasů, která se udržela až do současnosti.

Z místních památek patří mezi nejvýznamnější renesanční protestantský kostel svatého Víta z druhé poloviny 16. století. Barokně byl upraven ve druhé polovině 18. století.
Historicky významnou stavbou je budova postavená původně jako sídlo královského báňského úřadu koncem 16. století. Od roku 1690 slouží jako radnice. Je postavena v renesančním slohu s řadou zdobných prvků (na fasádě jsou troje sluneční hodiny). Z dalších památek připomeňme ještě budovu bývalého renesančního zámečku z konce 16. století. Jeho původní podoba se nedochovala, po vypálení v roce 1619 byl obnoven jen stroze.

Městem a jeho okolím prochází trasa naučné stezky Rudolfovo město.