Ves Kestřany leží 8 km jihozápadně od okresního města Písku při hranici s okresem Strakonice v nadmořské výšce 373 m.

Obec je poprvé připomínána již počátkem 14. století, kdy zde sídlil Albert z Kestřan. V průběhu století byla ves rozdělena do tří částí, z nichž každá měla samostatnou tvrz. Roku 1491 získal ves do vlastnictví Jindřich ze Švamberka, který kestřanské panství opět spojil a připojil je ke zvíkovskému. V roce 1700 přešly Kestřany do majetku rodu Schwarzenbergů a byly připojeny k panství protivínskému.

Z původních tří tvrzí jsou v Kestřanech dochovány dvě, Horní a Dolní, které jsou považovány za nejlépe dochované na území České republiky.
Horní tvrz byla postavena na malém návrší zřejmě v šedesátých letech 13. století. Je obklopena vodním příkopem a vstup do ní vede přes most (původně padací dřevěný) a gotickou bránu. Na nádvoří volně stojí asi nejstarší budova Horní tvrze, purkrabství, s dochovanými raně gotickými klenbami. Tvrz byla počátkem 16. století přestavována, byla obklopena hradební zdí s malou válcovou baštou a přibyly dvě mohutné hranolové věže a nové palácové křídlo.
Dolní tvrz pochází z počátku 15. století. Hlavní budovou je mohutná hranolová dvoupatrová obytná věž uprostřed nádvoří obehnaného hradbami.
Třetí tvrz byla zbořena a na jejím místě byl v 17. století vystavěn raně barokní zámek. Ten byl těžce poškozen v období po druhé světové válce.
Ve vsi stojí barokní, původně raně gotický kostel svaté Kateřiny, který byl do současné podoby přestavěn v 17. století.