Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh nedaleko Nové Pece na Šumavě.

Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory (1.315 m) na Šumavě ve výšce 1.172 m nad mořem jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Prameny Vltavy. Název Teplá Vltava nese říčka od Borových Lad, kde se stéká s tzv. Malou Vltavou známou i pod názvem Vltavský potok. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1.158 m nad mořem. U Lenory přibírá Teplá Vltava zprava ještě vody Travnaté Vltavy (zvané též Řasnice). Druhý pramenný tok Vltavy, Studená Vltava, pramení v Bavorsku (SRN) nedaleko obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser.

Od soutoku obou pramenných toků teče Vltava směrem na východ a u Nové Pece se její tok rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím tzv. Čertových proudů, protéká pod Čertovou stěnou a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody, protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II.
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní krajinou s řadou kulturně historických památek. Její tok směřuje k hradu Rožmberku, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova, klenotu mezi jihočeskými městy. Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen.

Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k jihočeské metropoli Českým Budějovicím. Zde přibírá zprava vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy sevřeným údolím kolem obce Hluboká nad Vltavou se stejnojmenným zámkem, míjí zříceninu Karlova hrádku a směřuje k Hněvkovické přehradě, která zajišťuje potřebnou vodu pro nedalekou elektrárnu Temelín. Protéká Týnem nad Vltavou a hned za ním přibírá zprava vody řeky Lužnice. Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje vzdutá hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlíka, tyčícího se nad dnes zatopeným hlubokým a skalnatým údolím Vltavy na rozhraní středních a jižních Čech. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova.

Za hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu již mimo námi sledovanou oblast. Protéká Prahou a u Mělníka se vlévá zleva do Labe. Ačkoliv je Vltava až k místu soutoku delší a vodnatější, nese tok dále jméno řeky Labe, která protéká Německem a ústí do Severního moře. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády - Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

Délka hlavního toku Vltavy měřená od pramene Černého potoka až k soutoku s Labem je asi 430 km. Její povodí má rozlohu okolo 28 tisíc km čtverečních.

Všechny zajímavé partie jejího toku jsou dnes zpřístupněny turistickým značením s výjimkou přísně chráněných území, jako je např. rezervace Mrtvý luh.