Směrem k severu přechází Šumava většinou zvolna v poměrně členité a rozsáhlé Šumavské podhůří (2.407 km čtverečních). To je možno, podobně jako vlastní Šumavu, rozdělit do šesti geomorfologických podcelků.

Nejzápadnější část Šumavského podhůří zaujímá Strážovská vrchovina. Nejvyšším vrcholem v ní je Želivský vrch (769 m).
Sousední Svatoborská vrchovina, nazvaná podle vyhlídkového vrchu Svatoboru (845 m), vyplňuje oblast v okolí Sušice.
V okolí Vimperka se rozkládá Vimperská vrchovina s nejvyššími vrcholy Bělčí (922 m) a Mářským vrchem (907 m).
Na vnitrozemské pásmo Šumavy v okolí Boubína navazuje Prachatická hornatina, jejímž nejvyšším vrcholem je 1096 m vysoký Libín.
Severovýchodní část Šumavského podhůří tvoří Bavorovská vrchovina, jež je nejrozsáhlejším z dosud popisovaných podcelků. Vyplňuje oblast, která zasahuje na západě až k Sušici a Horažďovicím a na východě za Bavorov až k Vodňanům. Na severu sousedí s Českobudějovickou pánví. Jejím nejvyšším vrcholkem je vrch zvaný Na Stráži (700 m).
Jihovýchodní část podhůří vyplňuje Českokrumlovská vrchovina. Nejvyšší výšky dosahuje nedaleko Chvalšin vrcholkem Velký Plešný (1.066 m).